O farnosti...
Oblast okolo Hartvíkovice byla trvale osídlena zemědělským obyvatelstvem již v mladší době kamenné (paleolit). Pás osídlení se táhl podél řeky Jihlavy - ve stejném období rozkvět hradiště u Kramolína.
Počátky farnosti nejsou přesně známy. Obec existovala již ve 12. století, ale první zmínka o farnosti pochází až z roku 1340, kdy náležela děkanství tasovskému. Roku 1340 se také objevuje první zmínka o nynějším kostele, ale je vysoce pravděpodobné, že je starší.Kostel byl v majetku třebíčského benediktínského kláštera, který byl hnacím motorem v rozvoji našeho kraje. Později vykonávali patronát páni z Hartvíkovic, Okarce a náboženský fond (to v 18. a 19. století).
Nejstarší záznamy:
R. 1380 Jakub, rektor hartvíkovského kostela, byl přísedícím soudu, kterým se rozhodovalo, že Mikuláš z Ivančic je zákonitým farářem v Mohelně.
R. 1396 Ondřej, nájemce příjmů farních v Hartvíkovicích, vyznává, že je dlužen faráři Otíkovi 27 kop grošů, které složí v určitých lhůtách Mikuláši Puchníkovi, kanovníku pražskému a olomouckému pod trestem exkomunikace.
Kněz Jan, musel roku 1505 vrátit monstranci a jiné věci, které pobral, když zastupoval nemocného faráře Jiřího z Březníka. Pohnutky jeho činu nejsou známy.
Ve starém ,,Protocollum domesticum'' se píše: Léta Páně 1564 existovala v Hartvíkovicích farnost, k níž přináležely tyto větší okolní vesnice:
1. Dalešice, kde pobývaly řeholnice sv. Máří Magdalény podle řádu sv. Augustina. Jediný takový klášter na Moravě. Klášter byl již v úpadku a nemohl si vydržovat své vlastní probošty. Řeholnice byly tedy podřízeny hartvíkovickému faráři.
2. Valeč. O Valči se píše jen tolik, že panstvo i ostatní valečtí farníci byli pochováváni v Hartvíkovicích.
Do Hartvíkovic byli v té době dosazování kněží křižovnického řádu z hradiště sv. Hippolita u Znojma, známého také pod jménem Pöltenberg.
Farnost se udržela dlouho katolickou. Nicméně se od roku 1550 v kraji začínají zmáhat protestanti. Léta Páně 1598 přepadli faru, faráře zavraždili a kostel i faru s celým vybavením spálili. Do té doby byla farnost zasvěcena sv. Mikuláši. Protestanti poté kostel zastřešili a využívali pro své bohoslužby až do bitvy na Bílé Hoře (1620), kdy byl protestantský kazatel vyhnán brněnskou posádkou. Fara zůstala pro nedostatek kněží neobsazená. Byla přifařena do Mohelna a r. 1669 se stala filiálkou náměšťské farnosti a nesla také její jméno. Ještě roku 1701 lpěl zdejší lid nad přijímáním pod obojí, jak dokazují vysoké účty za víno pro komunikanty.
R. 1739 byla v Koněšíně zřízena zvláštní expozitura náměšťským děkanem a Hartvíkovice k ní byly přiděleny. Hartvíkovický kostel dostal titul "comendata". Byl administrován kaplany, kteří bydleli v Koněšíně. Mše svaté se konaly jednu neděli v Hartvíkovicích a druhou pak v Koněšíně.
Tak se dělo až do r. 1785, kdy byla z rozhodnutí císaře Josefa II. v Hartvíkovicích zřízena místní kapelanie (lokalie). Kněz sem přišel 5. března 1785. Byl jím Josef Böhm, dosavadní kaplan v Mohelně. Ještě ale nebydlel ve farní budově. Tři roky pobýval u jakéhosi venkovana Jiříka Kříže. Nová fara se dostavěla r. 1788 a kněz se do ní na svátek sv. apoštola Ondřeje nastěhoval.
Dle údajů kroniky vše nalezl zpustlé: žádný plot, zahrada, chlév, studna... Vše jak zanechali protestanti. Kostel neměl žádného movitého majetku. Za pomoci náboženského fondu zbudoval kolem kostela 52 metrů dlouhou a 3 metry vysokou zeď, jejíž většina se dochovala dodnes.
K duchovní správě v té době náležely ještě mimo Hartvíkovic: Sedlec, Třesov, Popůvky, Vokarec (Okarec), 2 mlýny (¾ hod. a 1 hod. vzdálený) a 3 dvory (dva ¾ hod. vzdálené a jeden přímo v Hartvíkovicích).
Hartvíkovice: 218 obyvatel, 36 domů, 39 katolických rodin, žádný nekatolík
Sedlec: 328 obyvatel, 54 domů, 63 katolických rodin, 2 nekatolíci, žid žádný
Popůvky: 126 obyvatel, 20domů, 28 katol. rodin, žádný nekatolík
Třesov: 136 obyvatel, 22 domů, 25 katol. rodin, žádný nekatolík
Vokarec: 74 obyvatel, 11 domů, 11 katol. rodin, žádný nekatolí
Všech farníků je roku 1785 celkem 882.
Roku 1848:
Hartvíkovice: 359 obyvatel
Sedlec: 408 obyvatel
Popůvky: 185 obyvatel
Třesov: 163 obyvatel
Okarec: 96 obyvatel
Roku 2001:
Hartvíkovice: 567 obyvatel
Sedlec: 267 obyvatel
Popůvky: 92 obyvatel
Třesov: 101 obyvatel
Okarec: 126 obyvatel